Vídeň

Vídeň

Vídeň (německy Wien) je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň od 1. ledna 1922 jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousy. Leží na řece Dunaj a se svými 1,7 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO

Vídeň leží v rámci Rakouska dosti excentricky, při jeho severovýchodním okraji. Zatímco od nejvzdálenější části rakouského území (Vorarlbersko) je vzdušnou čarou přes 500 km daleko, je její centrum vzdáleno pouze kolem 55 km od hranice s Českem a Maďarskem a jen 40 km od hranice se Slovenskem. Příčinou je historický územní vývoj Rakouska, jehož jádro zůstávalo v Dolních Rakousích, ale z někdejších držav se udržely prakticky jen ty alpské, jihozápadně od Vídně. Sama Vídeň se nachází na východním úbočí Vídeňského lesa, pod místem, kde Dunaj protéká Korneuburskou bránou a vstupuje do Vídeňské pánve. Je tedy na Dunaji položena podobným způsobem jako Bratislava nebo Budapešť. Jádro Vídně leží na ostrohu nad ústím říčky Vídeňky (Wien) do ramene Dunaje zvaného dnes Donaukanal ("Dunajský kanál").

Vídeň se vyznačuje bohatou hudební tradicí, jejíž vrchol se datuje na přelom 18. a 19. století, kdy ve městě tvořili Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn a Ludwig van Beethoven, později se proslavili Franz Schubert, Franz Liszt, Johannes Brahms, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší, Franz Lehár, Josef Lanner, Anton Bruckner a Gustav Mahler, stejně jako na začátku 20. století příslušníci Nové vídeňské školy kolem Arnolda Schönberga. Za nejlepší interpretaci Mozartových děl je každé 2 roky akademií ve Vídni udělována cena Wiener Flötenuhr. Vídeňští filharmonici patří mezi nejznámější orchestrální tělesa vůbec. Mezi popovými umělci se světově proslavil vídeňský rodák Johann Hölzel vystupující pod jménem Falco.

Největším muzejním komplexem je císařský palác Hofburg, kde jsou kromě interiérových instalací z druhé poloviny 19. století vystaveny některé z panovnických sbírek. Jejich hlavní část se nachází v nedalekých muzeích Uměleckohistorickém, s rozsáhlou galerií starých mistrů, a Přírodovědeckém. Muzejní areál byl v posledním desetiletí doplněn tzv. Museumsquartierem, což je soubor muzeí vytvořený v prostoru bývalých císařských koníren. Roli hlavní vídeňské kunsthaly plní Albertina, která stavebně navazuje na komplex Hofburku, výstavními prostory jsou i pavilon Secese, Dům umělců a mnohé jiné. Jako muzea slouží také hlavní zahradní paláce - císařská rezidence v Schönbrunnu, Belveder Evžena Savojského i Lichtenštejnský palác v Roßau. Mezi desítkami vídeňských muzeí patří mezi známější Vojenské historické muzeum v budově Arzenálu, soubor medicínských muzeí v prostoru Staré všeobecné nemocnice nebo Muzeum Sigmunda Freuda.

Značnou část svého života ve Vídni strávili spisovatelé a spisovatelky Ingeborg Bachmann, Thomas Bernhard, Elias Canetti, Elfriede Jelineková, Karl Kraus, Robert Musil, Heimito von Doderer, Franz Grillparzer nebo Stefan Zweig.

Zpět k seznamu